Slovní zásoba
Nauka o slovní zásobě a tvoření slov
(lexikologie)
Slovo - skupina hlásek, která má určitý význam:
- význam věcný (sémantický): běh = rychlý pohyb z místa na místo
- význam mluvnický (gramatický): běh = podstatné jméno rodu mužského neživ., 1. pád,
číslo jednotné
Sousloví - ustálené spojení dvou či více slov , která označují jednu věc( střední škola, černé
uhlí, jižní pól, městský úřad, rodné číslo, nemoc z povolání, domov mládeže
Slova jednoznačná a mnohoznačná
jednoznačná: jeden význam - vlastní jména: Vltava, Denisa, Praha
- odborné názvy (termíny): geometrie, architektura
mnohoznačná: význam základní a význam přenesený
1.metafora: přenesení významu slova podle vnější podobnosti
- zvonek (malý zvon) – zvonek (květina)
- vínový (z vína) – vínový (tmavě červený)
- ručička ( lidská) – ručička (u hodin)
- příroda spí, mráz kreslí, slunce se směje – pesoniikace (zosobnění)
2.metonymie: přenesení významu slova podle vnitřní souvislosti
- hlídka (činnost) – hlídka (osoby)
- stavba (činnost) – stavba ( objekt)
- psaní (činnost) – psaní (dopis)
- sběr (činnost) – sběr (papíry, hadry..)
- samota (osamocení) – samota (dům)
- Mozart (skladatel) – Mozart (dílo, poslouchat Mozarta)
- Petiška (spisovatel) – Petiška (dílo, číst Petišku)
3.synekdocha: celek označený názvem části
- otcovská střecha - rodný dům
- meruňka (ovoce) - meruňka (strom)
- požádat o ruku - o nevěstu
část označena názvem celku
- fandil celý Liberec
- svět žasl
Homonyma - slova souzvučná, stejně znějí, ale mají různý význam
- kolej (jezdí po ní vlak) - kolej ( studentská ubytovna)
- vlna (na vodě) - vlna (srst)
- jeřáb (strom) - jeřáb (pták)
Synonyma - slova souznačná, znějí různě, ale mají stejný nebo podobný význam
- utíkat - běžet, sněží - padá sníh, hned - okamžitě, dým - kouř
Antonyma (opozita) - slova opačného významu
- ticho - hluk, tady - tam,brzy - pozdě, každý - nikdo
Slova nespisovná
- dialekty (nářěčí) : slova, která se užívají jen na určité části území
česká nářečí
Dej mouku ze mlejna na vozejk.
mlíko, dejchat, dobrej, čet, vorel, vod tý sympatický holky
středomoravská nářečí (hanácká)
Dé móko ze mléna na vozék.
zema,rebe,stréc,dobré,nesó, se sósedama,dělé
moravskoslovenská nářečí (slovácká)
Daj múku ze mlýna vozík
múdrý, lúka, ružama, robil, povedal
slezská nářečí (lašská)
Daj muku ze mlyna na vozik.
vyborny, malo, dobry den, kava
- obecná čeština ( forma běžné komunikace)
je rozšířena na většině území Čech a Moravy
mašina, tohlencto, pěknej, můžou, dycky, škatule, fajn, švindlovat
- profesní mluva: slova, která užívají zaměstnanci určitého oboru
štěk-malá role, kandrdas - herec začátečník, šraňky-závory, exnout-zemřít,
ležák-pacient s dlouhým pobytem v nemocnici
- slang: slova, která užívají lidé stejných zájmů
opáčko, vízo, koule (studentský slang)
světla - oči, lízák - jazyk, běhy - nohy (myslivecký slang)
- argot: slova společenské spodiny; tajná mluva lidí na okraji společnosti (zloději, násilníci..)
prachy - peníze, prkenice - velká peněženka, káča - pokladna, chlupatej,
policista, perník - pervitin, sníh - kokain
Frazémy (frazeologismy)
Frazém: ustálené spojení slov s obrazným významem
- přirovnání: mlčí jako hrob, chudý jako kostelní myš, koukal jako tele na nová vrata
- rčení : slyšel trávu růst, nekoupím zajíce v pytli, vzít rozum do hrsti, kostky jsou
vrženy, mít máslo na hlavě
-přísloví ( má mravní ponaučení ): Kdo seje vítr, sklízí bouři. Všude dobře, doma nejlépe.
Kdo šetří, má za tři. Neříkej hop, dokud nepřeskočíš.
-pořekadla (shrnují lidskou zkušenost, nemají mravní ponaučení ): Dočkej času, jako husa
klasu. I mistr tesař se utne.
-pranostiky: lidová moudrost vyjadřující zkušenosti s přírodními jevy, zejména s poča-
sím: Na Hromnice o hodinu více. Medardova kápě 40 dnů kape. Svatá Markyta
(Markéta) hodila srp do žita.
Citáty známých osobností = aforizmy: Dej každému dni příležitost, aby se
mohl stát tím nejkrásnějším v tvém životě. ( Mark Twain)
Slova stylově zabarvená:
- prostěsdělovací styl - slova běžné komunikace
- odborný styl (termíny) - úsečka, metafora, fiála, portál, kyselina sírová
- umělecký styl
dialekty, argot, slang; poetizmy- řeka utíká, vítr zpívá, blankytné nebe
- publicistický styl (novinářský=žurnalistický= styl sdělovacích prostředků)
tisk, televize, rozhlas - akcie chytí druhý dech, drahá ropa přistřihuje aeroliniím křídla,
živná půda
Slova časově zabarvená
- historismy: slova, která označují dnes už zaniklé skutečnosti:
halapartna, cimbuří,tolar, denár, sudlice, cech, dráb, svazák, pěstní klín
- archaismy: slova, která označují dosud nezaniklé skutečnosti, jejich pojmenování bylo
nahrazeno jinými slovy: - berně - daň, bradýř - holič, přírodozpyt - přírodopis, nosočistoplena - kapesník
- neologismy: slova, která se objevují nově; při delším užívání ztrácejí tato slova příznak
novosti
vozíčkář, tunelovat, lobovat, facebook
Slova citově zabarvená (expresivita)
kladný citový příznak:
familiární slova: užívaná v důvěrném styku: miláček, brouček
domácká slova: tatínek, bábinka, Jeníček, Ivuška
dětská slova: capkat, hajat, bumbat, čiči
zjemnělá slova (eufemizmy): odskočit si (jít na záchod), opustil nás (zemřel)
záporný citový příznak.
hanlivá slova (pejorativní): označují věci vzbuzující odpor: barabizna, babizna,
fiflena, špicl
vulgární slova (nadávky): kráva, blbec, prase
dysfemismy (zveličují nepříjemnou skutečnost): chcípnout, zdechnout
slova zveličelá: svaliska, chlapisko, psisko
Zpracování slovní zásoby ve slovnících
- Naučné (encyklopedické) slovníky
- Překladové slovníky: převádějí slova z jednoho jazyka do druhé
- Speciální slovníky
- slovníky cizích slov: objasňují význam méně známých slov
- slovníky frazeologické: shromažďují ustálená slovní spojení (frazémy)
- slovníky etymologické: vysvětlují původ slov (původní význam slov)
- slovníky frekvenční: zachycují četnost výskytu slov
- slovníky terminologické: obsahují a vysvětlují termíny (odborné názvy)
- slovníky dialektologické (nářeční): slovníky nějakého nářečí
Parazitní výrazy
slova užívaná v běžné komunikaci, která jsou nadbytečná a v podstatě nemají
žádný význam: např. prostě, zkrátka, jednoduše, takže, vlastně, ostatně