Pojmy
LITERATURA - POJMY
absurdita = nonsens |
- nesmyslnost: kulatý čtverec - chování, které zásadně odporuje zdravému rozumu: šel hlavou dolů |
adaptace |
- převedení literárního díla do filmu |
alegorie = jinotaj |
- šifrované, skryté vyjádření určité skutečnosti v literatuře, malířství, sochařství, např. socha ženy držící váhy =spravedlnost ; Orwellův román Farma zvířat |
aliterace |
- na začátku několika slov za sebou se opakuje stejná hláska v jednom verši: : domove, domove, drahý a jediný; nejdražší, nejsladší nad světa končiny; plyne peníz po penízku |
anafora |
- opakování slov na začátku každého verše (řádku): Sto roků v šachtě žil.Sto roků kopal jsem uhlí.
|
apokalypsa |
- děsivé vidění zániku světa |
apokryf |
- nepravý podvržený text nebo text oficiálně neuznávaný |
apostrofa |
- básnické oslovení nepřítomné či zemřelé osoby nebo neživé věci: Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku ...; Ach mámo, mamičko, už roste na Vás kvítí ... |
asociace |
- slovo vyvolávající určitou představu |
autobiografie |
- vlastní životopis: Vita Caroli - Źivotopis Karla IV. |
báje = mýtus |
- smyšlené vyprávění o vzniku světa a života na něm, lidé si nedovedli vysvětlit vznik světa a různé přírodní jevy, hlavní hrdinové – bohové: Staré řecké báje a pověsti - E. Petiška |
bajka |
- krátký veršovaný nebo prozaický příběh, kde se zvířata, rostliny a věci chovají a hovoří jako lidé; obsahuje mravní ponaučení: Ezop, La Fontain, Krylov, Čapek |
balada |
- lyricko - epická báseň se smutným dějem a často tragickým koncem: K.J.Erben - Kytice, Petr Bezruč - Slezské písně, J.Wolker - Těžká hodina |
beletrie |
- krásná umělecká literatura psaná veršem i prózou: romány, povídky, pověsti, pohádky, básně... |
bestseller |
- kniha, o kterou je velký zájem, která se zrovna nejvíce prodává |
bibliografie |
- soupis základních údajů o knihách: autor, název díla, rok a místo vydání.. |
biografie |
- životopis |
bylina |
- stará ruská píseň o hrdinských činech bohatýrů |
cenzura |
- kontrola informací určených ke zveřejnění: za Rakousko-Uherska, za fašismu, za socialismu |
comics |
- seriál, který zachycuje prostředí a hrdiny v obrazech; promluvy v podobě bublin |
drama = divadelní hra |
- literární dílo určené k předvádění na jevišti, přímá řeč (monology, dialogy); komedie, tragedie |
elegie = žalozpěv |
- báseň vyjadřující smutek, stesk po něčem, co již minulo: K. H. Borovský - Tyrolské elegie; J. Seifert - Maminka |
elipsa (výpustka) |
- vynechání méně důležitých slov/vět v textu: Nevím, co (mám dělat) dřív. |
epifora |
- opak anafory, slova se opakují na konci veršů (řádků): Co to máš na té tkaničce? Na krku na té tkaničce? |
epigram |
- krátká satirická kritická vtipná báseň: K. H. Borovský – Demokratský: Nechoď Vašku s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si nohu zláme. |
epika |
- základem je bohatý děj; dějovost |
epilog ( doslov) |
- závěr díla; opak prologu |
epitaf |
- náhrobní nápis vytvořený spisovatelem ještě za života, např. J. Wolker |
epiteton = básnický přívlastek |
- stříbrný vítr, azurové moře, tyrkysové moře, zuřící voda, zpívající potok, smutná zima |
epos |
- rozsáhlá epická veršovaná skladba, opěvuje rytíře, hrdiny, mnohé vznikaly po staletí – byly dotvářeny, obměňovány: hrdinské eposy - Epos o Gilgamešovi, Ilias a Odyssea |
eufemismus |
- zjemnění skutečnosti: zemřel - opustil nás, odešel |
eufonie = libozvučnost |
- esteticky působivé řazení hlásek, které zvýší hudebnost textu (veršů): K.H. Mácha – Máj:.. byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas |
fabule |
- příhoda, o které se vypravuje v literárním díle; děj v epice; souhrn událostí jdoucích za sebou |
fejeton |
- článek v novinách, časopisech; vtipná kritika aktuální události z veřejného života, silný subjektivní náhled autora, zakladatel Jan Neruda; cestopisné fejetony - zajímavé postřehy z cest z jiných zemích - K. Čapek |
filmový scénář |
- literární předloha k natočení filmu |
glosa |
- v novinách,časopisech; krátký polemický komentář s osobním pohledem, obvykle věnovaný jedinému základnímu tématu |
gradace = klimax |
- stupňování, zesilování slov, z nichž následující je vždy významově silnější |
hyperbola = nadsázka |
- zveličení skutečnosti: Sto roků v šachtě žil. Sto roků kopal jsem uhlí. |
idea |
- základní myšlenka díla |
ironie = skrytý výsměch |
- něco jiného se říká, než se myslí;posměšné |
karikatura |
- záměrně zveličeny záporné rysy: don Quijote - karikatura na hloupost a naivitu |
kompozice |
- způsob uspořádání, řazení textu.; kompozice chronologická, retrospektivní…..... |
kontrast |
- protikladnost: F. Villon – Balada: já u pramene jsem a žízní hynu; pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký |
korektor |
- člověk, který v knihách, v médiích před vydáním opravuje chyby |
kýč |
- podbízivé dílo bez umělecké hodnoty |
legenda |
- vyprávění o životě a mučednické smrti svatých, zázračné události: cyrilometodějské,svatováclavské,svatoludmilské… |
libreto |
- text v opeře nebo operetě, vzniká na základě literární předlohy |
lidové slovesnost |
- tvorba, kterou vytváří venkovské a městské obyvatelstvo a šíří se ústně po generace; lidé si nedovedli vysvětlit vznik světa a různé přírodní jevy::pohádky, pověsti, báje… |
memoáry |
- paměti, ve kterých autor popisuje a hodnotí vlastní prožité události |
metafora |
- přenesení významu slov na základě vnější podobnosti dvou jevů: noha = u stolu/ u člověka, ryba = hastrmaní lžička, let vlaštovek = rychlé stehy nití, slza = voda co je sama |
metonymie |
- přenesení významu slov na základě vnitřní souvislosti: Jana miluje Čajkovského - myslí se jeho hudbu |
motiv |
- základní jednotka literárního díla, důvod, smysl, příčina, zápletka.. |
motto (i moto) |
- před začátkem literárního díla bývá někdy uvedeno heslo, citát ;obsah motta upozorňuje na hlavní myšlenku literárního díla |
náklad |
- celkový počet výtisků určité knihy |
novela |
- rozhraní mezi povídkou a románem, vznikla v renesanci: G. Boccaccio -Dekameron |
óda |
- oslavná lyrická báseň většího rozsahu oslavující něco vznešeného - osobnost, svobodu, národ .... |
pamflet |
- hanopis, zesměšnění odpůrce, často politický podtext: G. Orwell - Farma zvířat |
parabola |
- podobenství, přirovnání, forma alegorie (životní moudrost, mravní ponaučení), příklady v Bibli |
paradox |
- protismyslný výrok: mrtvé je živé, živé mrtvé jest |
parodie |
- nápodobou zlehčuje umělecké dílo: Jiří Suchý - Kytice, film Limonádový Joe |
pásmo |
- sled veršů, které spolu zdánlivě tématicky nesouvisí, zachycují básníkovy představy: Wolker - Svatý Kopeček |
personifikace = zosobnění |
- přenesení lidských vlastností na zvířata, rostliny a věci: potok utíká, vrba se vzhlíží v rybníce... |
poezie |
- literatura ve verších |
pointa |
- vtipné vyvrcholení díla |
pověst |
- příběh s pravdivým jádrem; fantastické představy, nadpřirozené jevy; činí si nárok na věrohodnost a vztahuje se k určitému místu, historické postavě... |
povídka |
- krátký příběh, jednoduchý děj, málo postav: J. Neruda - Malostranské povídky, K Čapek - Povídky z jedné a Povídky z druhé kapsy..... |
prolog |
- úvodní část díla (předmluva) |
prvotisk = inkubále |
- vzácné tisky knih vytištěné v Evropě od vynálezu knihtisku (J. Guttenberg - 1450) do roku 1500 |
přirovnání |
- jak, jako: krásná jako kvítka na džbánku |
pseudonym |
- krycí jméno autora |
román |
- rozsáhlé epické dílo, hodně postav a děje |
romance |
- kratší radostná báseň, rozvernost, šťastný konec: J. Neruda - Romance o Karlu IV. |
romaneto |
- fantastický dobrodružný příběh, postupné odhalování tajemné události (J. Arbes - Svatý Xaver....) |
rým |
- zvuková shoda slov nebo jejich konců na konci veršů: rým střídavý ABAB, sdružený AABB, obkročný ABBA, přerývaný ABCB |
rytmus |
- pravidelné střídání přízvučných a nepřízvučných slabik |
satira |
- literární žánr, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů: Z. Jirotka - Saturnin, J.Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka... |
sonet = znělka |
- skládá se ze 14 veršů (řádků) rozdělených do 4 strof (slok): Petrarca, Shakespeare |
stopa |
- nejmenší část verše tvořená dvěma až třemi slabikami, které se opakují (trochej -U, jamb U-, daktyl -UU) |
strofa = sloka |
- sdružení více veršů do logického celku = odstavec básně |
verš |
- jeden řádek básně |
zvukomalba = onomatopie |
- seskupení hlásek s cílem napodobit zvuk: klop klop; buch buch |
Základní dělení literatury (literární druhy a žánry)
Literatura pochází z latinského slova litera (písmeno). Literatura = soubor veškerých písmem zaznamenaných a v knižní podobě uchovaných jazykových projevů lidstva: věcná - vědecká, populárně-naučná, dokumentární
umělecká = krásná - próza, poezie, drama
Umělecká / krásná literatura: próza (to, co není psáno ve verších - romány, pohádky, pověsti, povídky ....)
poezie (psáno ve verších)
drama (divadelní hra)
Literární druhy: epika - dějovost, příběhy, více postav; více v próze než v poezii
lyrika - autor vyjadřuje svoje nálady, pocity; opěvuje přírodu, lásku; více v poezii než v próze
drama - divadelní hra
Literární žánry
Epika: román, pohádka, pověst, povídka, novela, báje (mýtus), epos, legenda, fejeton....
Lyrika: óda, hymnus, elegie, epigram, epitaf, pásmo, balada, romance....
Drama: tragédie, komedie, hudební formy (muzikál, opera, opereta....)