Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pojmy

2. 10. 2012

 LITERATURA - POJMY

 

 

absurdita = nonsens

- nesmyslnost: kulatý čtverec

- chování, které zásadně odporuje zdravému rozumu: šel hlavou dolů

adaptace

- převedení literárního díla do filmu

alegorie = jinotaj

- šifrované, skryté vyjádření určité skutečnosti v literatuře, malířství, sochařství, např. socha ženy držící váhy =spravedlnost ; Orwellův román Farma zvířat

aliterace

- na začátku několika slov za sebou se opakuje stejná hláska v jednom verši: : domove, domove, drahý a jediný; nejdražší, nejsladší nad světa končiny; plyne peníz po penízku

anafora

- opakování slov na začátku každého verše (řádku): Sto roků v šachtě žil.Sto roků kopal jsem uhlí.

 

apokalypsa

- děsivé vidění zániku světa

apokryf

- nepravý podvržený text nebo text oficiálně neuznávaný

apostrofa

- básnické oslovení nepřítomné či zemřelé osoby nebo neživé věci: Hoj, ty Štědrý večere, ty tajemný svátku ...; Ach mámo, mamičko, už roste na Vás kvítí ...

asociace

- slovo vyvolávající určitou představu

autobiografie

- vlastní životopis: Vita Caroli - Źivotopis Karla IV.

báje = mýtus

- smyšlené vyprávění o vzniku světa a života na něm, lidé si nedovedli vysvětlit vznik světa a různé přírodní jevy, hlavní hrdinové – bohové: Staré řecké báje a pověsti - E. Petiška

bajka

- krátký veršovaný nebo prozaický příběh, kde se zvířata, rostliny a věci chovají a hovoří jako lidé; obsahuje mravní ponaučení: Ezop, La Fontain, Krylov, Čapek

balada

- lyricko - epická báseň se smutným dějem a často tragickým koncem: K.J.Erben - Kytice, Petr Bezruč - Slezské písně, J.Wolker - Těžká hodina

beletrie

- krásná umělecká literatura psaná veršem i prózou: romány, povídky, pověsti, pohádky, básně...

bestseller

- kniha, o kterou je velký zájem, která se zrovna nejvíce prodává

bibliografie

- soupis základních údajů o knihách: autor, název díla, rok a místo vydání..

biografie

- životopis

bylina

- stará ruská píseň o hrdinských činech bohatýrů

cenzura

- kontrola informací určených ke zveřejnění: za Rakousko-Uherska, za fašismu, za socialismu

comics

- seriál, který zachycuje prostředí a hrdiny v obrazech; promluvy v podobě bublin

drama = divadelní hra

- literární dílo určené k předvádění na jevišti, přímá řeč (monology, dialogy); komedie, tragedie

elegie = žalozpěv

- báseň vyjadřující smutek, stesk po něčem, co již minulo: K. H. Borovský - Tyrolské elegie; J. Seifert - Maminka

elipsa (výpustka)

- vynechání méně důležitých slov/vět v textu: Nevím, co (mám dělat) dřív.

epifora

- opak anafory, slova se opakují na konci veršů (řádků): Co to máš na té tkaničce? Na krku na té tkaničce?

epigram

- krátká satirická kritická vtipná báseň: K. H. Borovský – Demokratský: Nechoď Vašku s pány na led, mnohý příklad známe, že pán sklouzne a sedlák si nohu zláme.

epika

- základem je bohatý děj; dějovost

epilog ( doslov)

- závěr díla; opak prologu

epitaf

- náhrobní nápis vytvořený spisovatelem ještě za života, např. J. Wolker

epiteton = básnický přívlastek

- stříbrný vítr, azurové moře, tyrkysové moře, zuřící voda, zpívající potok, smutná zima

epos

- rozsáhlá epická veršovaná skladba, opěvuje rytíře, hrdiny, mnohé vznikaly po staletí – byly dotvářeny, obměňovány: hrdinské eposy - Epos o Gilgamešovi, Ilias a Odyssea

eufemismus

- zjemnění skutečnosti: zemřel - opustil nás, odešel

eufonie = libozvučnost

- esteticky působivé řazení hlásek, které zvýší hudebnost textu (veršů): K.H. Mácha – Máj:.. byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas

fabule

- příhoda, o které se vypravuje v literárním díle; děj v epice; souhrn událostí jdoucích za sebou

fejeton

- článek v novinách, časopisech; vtipná kritika aktuální události z veřejného života, silný subjektivní náhled autora, zakladatel Jan Neruda; cestopisné fejetony - zajímavé postřehy z cest z jiných zemích - K. Čapek

filmový scénář

- literární předloha k natočení filmu

glosa

- v novinách,časopisech; krátký polemický komentář s osobním pohledem, obvykle věnovaný jedinému základnímu tématu

gradace = klimax

- stupňování, zesilování slov, z nichž následující je vždy významově silnější

hyperbola = nadsázka

- zveličení skutečnosti: Sto roků v šachtě žil. Sto roků kopal jsem uhlí.

idea

- základní myšlenka díla

ironie = skrytý výsměch

- něco jiného se říká, než se myslí;posměšné

karikatura

- záměrně zveličeny záporné rysy: don Quijote - karikatura na hloupost a naivitu

kompozice

- způsob uspořádání, řazení textu.; kompozice chronologická, retrospektivní….....

kontrast

- protikladnost: F. Villon – Balada: já u pramene jsem a žízní hynu; pohádka Dlouhý, Široký a Bystrozraký

korektor

- člověk, který v knihách, v médiích před vydáním opravuje chyby

kýč

- podbízivé dílo bez umělecké hodnoty

legenda

- vyprávění o životě a mučednické smrti svatých, zázračné události: cyrilometodějské,svatováclavské,svatoludmilské…

libreto

- text v opeře nebo operetě, vzniká na základě literární předlohy

lidové slovesnost

- tvorba, kterou vytváří venkovské a městské obyvatelstvo a šíří se ústně po generace; lidé si nedovedli vysvětlit vznik světa a různé přírodní jevy::pohádky, pověsti, báje…

memoáry

- paměti, ve kterých autor popisuje a hodnotí vlastní prožité události

metafora

- přenesení významu slov na základě vnější podobnosti dvou jevů: noha = u stolu/ u člověka, ryba = hastrmaní lžička, let vlaštovek = rychlé stehy nití, slza = voda co je sama

metonymie

- přenesení významu slov na základě vnitřní souvislosti: Jana miluje Čajkovského - myslí se jeho hudbu

motiv

- základní jednotka literárního díla, důvod, smysl, příčina, zápletka..

motto (i moto)

- před začátkem literárního díla bývá někdy uvedeno heslo, citát ;obsah motta upozorňuje na hlavní myšlenku literárního díla

náklad

- celkový počet výtisků určité knihy

novela

- rozhraní mezi povídkou a románem, vznikla v renesanci: G. Boccaccio -Dekameron

óda

- oslavná lyrická báseň většího rozsahu oslavující něco vznešeného - osobnost, svobodu, národ ....

pamflet

- hanopis, zesměšnění odpůrce, často politický podtext: G. Orwell - Farma zvířat

parabola

- podobenství, přirovnání, forma alegorie (životní moudrost, mravní ponaučení), příklady v Bibli

paradox

- protismyslný výrok: mrtvé je živé, živé mrtvé jest

parodie

- nápodobou zlehčuje umělecké dílo: Jiří Suchý - Kytice, film Limonádový Joe

pásmo

- sled veršů, které spolu zdánlivě tématicky nesouvisí, zachycují básníkovy představy: Wolker - Svatý Kopeček

personifikace = zosobnění

- přenesení lidských vlastností na zvířata, rostliny a věci: potok utíká, vrba se vzhlíží v rybníce...

poezie

- literatura ve verších

pointa

- vtipné vyvrcholení díla

pověst

- příběh s pravdivým jádrem; fantastické představy, nadpřirozené jevy; činí si nárok na věrohodnost a vztahuje se k určitému místu, historické postavě...

povídka

- krátký příběh, jednoduchý děj, málo postav: J. Neruda - Malostranské povídky, K Čapek - Povídky z jedné a Povídky z druhé kapsy.....

prolog

- úvodní část díla (předmluva)

prvotisk = inkubále

- vzácné tisky knih vytištěné v Evropě od vynálezu knihtisku (J. Guttenberg - 1450) do roku 1500

přirovnání

- jak, jako: krásná jako kvítka na džbánku

pseudonym

- krycí jméno autora

román

- rozsáhlé epické dílo, hodně postav a děje

romance

- kratší radostná báseň, rozvernost, šťastný konec: J. Neruda - Romance o Karlu IV.

romaneto

- fantastický dobrodružný příběh, postupné odhalování tajemné události (J. Arbes - Svatý Xaver....)

rým

- zvuková shoda slov nebo jejich konců na konci veršů: rým střídavý ABAB, sdružený AABB, obkročný ABBA, přerývaný ABCB

rytmus

- pravidelné střídání přízvučných a nepřízvučných slabik

satira

- literární žánr, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů: Z. Jirotka - Saturnin, J.Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka...

sonet = znělka

- skládá se ze 14 veršů (řádků) rozdělených do 4 strof (slok): Petrarca, Shakespeare

stopa

- nejmenší část verše tvořená dvěma až třemi slabikami, které se opakují (trochej -U, jamb U-, daktyl -UU)

strofa = sloka

- sdružení více veršů do logického celku = odstavec básně

verš

- jeden řádek básně

zvukomalba = onomatopie

- seskupení hlásek s cílem napodobit zvuk: klop klop; buch buch

 

 

Základní dělení literatury (literární druhy a žánry)

 

Literatura pochází z latinského slova litera (písmeno). Literatura = soubor veškerých písmem zaznamenaných a v knižní podobě uchovaných jazykových projevů lidstva: věcná - vědecká, populárně-naučná, dokumentární

umělecká = krásná - próza, poezie, drama

 

Umělecká / krásná literatura: próza (to, co není psáno ve verších - romány, pohádky, pověsti, povídky ....)

poezie (psáno ve verších)

drama (divadelní hra)

 

Literární druhy: epika - dějovost, příběhy, více postav; více v próze než v poezii

lyrika - autor vyjadřuje svoje nálady, pocity; opěvuje přírodu, lásku; více v poezii než v próze

drama - divadelní hra

 

Literární žánry

Epika: román, pohádka, pověst, povídka, novela, báje (mýtus), epos, legenda, fejeton....

Lyrika: óda, hymnus, elegie, epigram, epitaf, pásmo, balada, romance....

Drama: tragédie, komedie, hudební formy (muzikál, opera, opereta....)