Škola

 Počátky písemnictví na našem území

(česká literatura středověku)

Historicko-společenský kontext

Velkomoravská říše ( 9. st.)

• křesťanství nejdříve proniká z východofrancké říše ( kněží ho šíří v němčině a latině)e = úsilí podmanit si takto české a moravské země

• kníže Rastislav se obrací o pomoc na Byzanc k císaři Michaelu III

• císař vyslal r. 863 misi vedenou bratry Konstantinem (klášterním jménem Cyril) a Metodějem;

• křesťanství šířili ve slovanském jazyce nazývaném staroslověnština (stsl); vytvořili pro ní vlastní písmo – hlaholici

• papež povolil dočasně užívání slovanského jazyka pří bohoslužbách;

• 907 – zánik Velkomoravské říše

Přemyslovské knížectví - 1. přemyslovský kníže – Bořivoj a jeho manželka Ludmila (9.st.)

• poslední Přemyslovci - Přemysl Otakar II. rozšířil území přemyslovského státu (král železný a zlatý), byl však na Moravském poli r. 1278 zabit, když usiloval o získání císařského titulu nad Rudolfem Habsburským; Václava III.byl r. 1306 zavražděn v Olomouci a dynastie Přemyslovců vymírá po meči

Lucemburkové (14. st.) – Karel IV.- založil v Praze arcibiskupství, univerzitu (1348), stal se císařem římsko-německé říše, byl největší rozkvět gotiky na našem území (chrám sv. Víta, Karlův most, Karlštejn...)

Základní dělení literatury

světská literatura duchovní (náboženská) literatura

epika: hrdinské eposy, rytířské eposy, zvířecí epika: legendy o životě a umučení svatých

eposy, cestopisy, kroniky lyrika: modlitby, hymny oslavující bohy

lyrika:dvorská, milostná lyrika drama: biblické hry

básníci, hudebníci v jedné osobě putovali po

hradech a předváděli dlouhé, veršované skladby

za doprovodu strunných nástrojů

drama: frašky - komedie s jednoduchým dějem, postavy

jednoznačně kladné x jednoznačně záporné

I. Staroslověnské písemnictví

Staroslověnština = první spisovný jazyk Slovanů; vznikla na základě slovanského nářečí z okolí Soluně v Řecku (tehdy součást Byzantské říše), odkud pocházeli Konstantin a Metoděj

Panonské legendy = Život Konstantinův, Život Metodějův – život a skutky obou světců

Zákon sudnyj ljudem – soudní zákony pro laiky

V 10. století vznikají na území Čech památky oslavující panovníka

Legenda o svatém Václavu – první stsl. legenda, Václava představuje jako zbožného, spravedlivého, poctivého a mírumilovného panovníka, byl zabit svým bratrem Boleslavem I.

Legenda o svaté Ludmile – Václavova babička - vychovala ho v duchu křesťanské víry; Ludmila zemřela mučednickou smrtí – byla uškrcena na popud její snachy Drahomíry (pohanka)

II. Latinské písemnictví

- po Metodějově smrti zákaz staroslověnské bohoslužby

• sílící vliv západokřesťanské církve – bohoslužebným jazykem latina

• do roku 1097 jediný zachovává staroslověnštinu Sázavský klášter (založen roku 1032; svatý Prokop)

• latinská literatura: stejné žánry a témata jako staroslověnská - kroniky, legendy)

Kristiánova legenda ( Život a umučení sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky)

Kosmova kronika česká (Chronica Bohemorum)

• Kosmas = kněz /1045 – 1125 /

• zachycuje české dějiny od potopy světa až do Kosmovy současnosti /3 části /

• prameny: - bájná vyprávění starců - o Krokovi, o Libuši, o Přemyslovi, založení Prahy

- zprávy svědků - konec Velké Moravy, zavraždění knížete Václava, vláda

Boleslava I. a založení biskupství (1. biskup Vojtěch), Ol-

dřich a Božena, Břetislav a Jitka (Břetislav I. přivezl ostatky

biskupa Vojtěcha z polského Hnězdna)

- vlastní zkušenosti - např. vláda Vladislava I., Břetislava II., Soběslava I.

- vlastenecké smýšlení: důraz na potřebu sjednocení státu

- filosofické úvahy, často se obrací k bili, antice

III. Pronikání češtiny do písemnictví ( přelom 11./12.st.)

• v  staroslověnských a latinských textech se objevují tzv. bohemiky (česká slova a věty)

glosy (poznámky komentující text)

Hospodine pomiluj ny – 1.česká duchovní píseň s prvky staroslověnštiny, chorál; prosba o mír, úrodu; válečná píseň v době husitské

Svatý Václave, vévodo české země – 2. nejstarší česká duchovní píseň, chorál; taktéž oblíbená v době husitské

IV.Vznik a rozvoj česky psané literatury

• vrcholný středověk

• 13. a 14. stol. – vláda posledních Přemyslovců, vláda Lucemburků (viz.historicko- společenský kontext)

• dochází k procesu laicizace (zesvětštění) literatury = autory nejen kněží; témata nejen náboženská

- autor neznámý

- veršovaná forma převažuje

Vita Caroli - patří sice do období "vznik a rozvoj česky psané literatury", je však

psána latinsky, vlastní životopis Karla IV.

.

Kunhutina modlitba - příklad duchovní lyriky

Dřěvo se listiem odieva – milostná píseň – 14. stol.

Legenda o sv. Prokopu – příklad duchovní epiky, 14. stol. – verš; život a smrt zakladatele a prvního opata Sázavského kláštera; oslava slovanské liturgie (staroslověnské)

Alexandreis – veršovaný rytířský epos – přelom 13. a 14 stol.

- autor neznámý, zřejmě vyšší šlechtic blízký české šlechtě – opovrhuje niž. vrstvami

- původní předloha: latinská, německá

- téma: - oslava makedonského krále Alexandra, který dobyl Řecko a pak s Řeky ovládl Persii

- zobrazen jako ideál středověkého panovníka /Přemysl Otakar II/

- je představen jako rytíř v českém prostředí /jména, zvyky, události/

- myšlenka marné cesty za světovládou a slávou (P.O.II padl r.1278 na

Moravském poli)

Dalimilova kronika (Kronika tak řečeného Dalimila)

- nejstarší česká veršovaná kronika; 14. stol.

- autor neznámý

- autor zřejmě nižší šlechtic, vlastenec podporující národní zájmy

- pověsti a příběhy z čs.. dějin od počátku /příchod praotce Čecha/

až do r.1314 – korunovace J. Lucemburského

- forma: prostý vyprávěcí sloh, poutavý děj

- historicky méně spolehlivá než Kosmova kronika /pověsti legendy/,

ale oblíbená pro svou podporu češství

- oblíbené cestopisy: M.Polo – Milión

drama: frašky - komedie s jednoduchým dějem, postavy jednoznačně kladné x záporné

Mastičkář – 14. st, původně náboženská latinsko-česká velikonoční hra ve verších

- světské scény vkládány později, tři Marie nakupují vonné masti k pomazání mrtvého

Kristova těla, když jdou ke Kristovu hrobu

- obraz středověkého tržiště, šarlatánství, prodavači mastí a léků

- hl.postava: mastičkář Severin /vzdělaný, zištný/

- jazyk spisovný x vulgarismy, náboženské motivy x světské,

satirické skladby: oblíbena tzv. žákovská poezie, autoři byli studenti

Píseň veselé chudiny – 14. stol.

- sociální satirická skladba - verš

- o bídě s vtipem a ironií z pohledu nižších vrstev, výsměch vlastní nouzi

Podkoní a žák – 14. stol.

- veršovaná satirická skladba

- výpověď o životě nižších vrstev

- podkoní se hádá o přednostech svého stavu se studentem

- ironie, dialog, živý a srozumitelný jazyk

- hádka končí hospodskou rvačkou

Hradecký rukopis – 14. st.

• veršované satirické skladby zaměřené na městské prostředí

• kritika světských a poprvé i církevních nedostatků, společenských zlořádů

- Desatero kázanie božie – obraz středověké společnosti, útok na hříšníky

- Satiry o řemeslnících a konšelích – 7 skladeb o nemorálnosti měšťanstva

- kritika nepoctivosti a okrádání – čítanka str. 58 – 59

- bajka O lišce a džbánu = veršované exemplum

Tkadleček – próza – 15. st.; náročná umělecká skladba – spor milence s Neštěstím, které mu vzalo milou (filozofické úvahy)