Škola

 Proces (období), kdy vzniká novodobý český národ. Obnovuje se český jazyk jako reakce na poněmčování = germanizaci.. Germanizace se u nás začala projevovat po bitvě na Bílé hoře (1620), kdy byla vydána Habsburky nová ústava tzv. Obnovené zřízení zemské (1627), ve kterém měli Habsburkové dědičný titul na český trůn, zrovnoprávnili češtiny s němčinou a jediné náboženství = katolické. Zesílení germanizace pak začalo také za Marie Terezie a Josefa II., kteří většinu úřadů převedli do Vídně. Němčina se začala stávat „módním trendem“ ve městech.

Největší vliv na NO měly zejména tyto 2 reformy:
-povinná školní docházka (Marie Terezie)
-patent o zrušení nevolnictví (Josef II.) – lidé se mohli volně stěhovat (bez svolení vrchnosti) z vesnic, kde se mluvilo hlavně česky, do měst, kde se mluvilo často německy;
děti poddaných mohly studovat ve městech (opět čeština pronikala do měst)

Dělení NO na 3 etapy:
a)obranná fáze (1770 - 1800)
b)ofenzivní fáze (1800 - 1830)
c)vrcholná fáze (1830 - 1860)

OBRANNÁ FÁZE

Josef Dobrovský – jazykověda
-působil jako vychovatel v rodině předního pražského šlechtice, hraběte Nostice, podnikal studijní cesty do Švédska a Ruska
-díla: ->Podrobná mluvnice češtiny – první vědecká mluvnice češtiny
->Dějiny české řeči a literatury – oslavuje češtinu doby veleslavinské
->Základy jazyka staroslověnského
Gelasius Dobner – historik
->propagátor kritického dějepisectví => neviděl pouze klady českých dějin
Václav Thám – básník, dramatik
-díla: ->Básně v řeči vázané
->Břetislav a Jitka – drama (Břetislav byl synem Oldřicha a Boženy)
-divadla: Stavovské divadlo – hrálo se převážně německy, občas i česky
Bouda – hrálo se česky
Václav Kliment Klicpera - dramatik – Rohovín čtverrohý, Divotvorný klobouk

OFENZIVNÍ FÁZE

Josef Jungmann
-díla: ->Slovník česko-německý – 5 dílů, pracovat na něm 20 let; důraz na to, že čeština je stejně dokonalá jako němčina, navíc rozšířil slovní zásobu
->Slovesnost – učebnice literární teorie + čítanka
->Historie literatury české – přehledné dějiny české literatury

František Palacký – historik a politik
-narodil se v Hodslavicích na Moravě
-zastánce austroslavismu (chtěl zachovat rakouskou monarchii, ale s tím, aby Slované měli stejná práva jako Němci)
-díla: ->Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě – 5 dílů => dějiny do r. 1526 (do nástupu Habsburků na český trůn)
Pavel Josef Šafařík
Slovák, psal česky; zakladatel a průkopník slovanštiny společně s Dobrovským
-díla: ->Slovanské starožitnosti – dějiny Slovanů (původní sídla mezi řekami Vislou a Dněprem); dělení Slovanů: východní (Rusové, Bělorusové, Ukrajinci), západní (Češi, Slováci, Poláci, Lužičtí Srbové), jižní (Bulhaři, Chorvati, Srbové, Slovinci, Makedonci)
->Dějiny slovanského jazyka a literatury – ve všech nářečích

Jan Kollár
Slovák, psal česky; stejně jako Čelokovský, Šafařík, Dobrovský se zabýval slavistikou (slovanštinou); psal básně (poezii)
-dílo: ->Slávy dcera – opěvuje vybájenou dceru bohyně Slávy Mínu (při studiích v Německu se seznámil s mladou ženou – podklad pro Mínu), Mína provází básníka po slovanské pravlasti; tato básnická skladba obsahuje Předzpěv – a 5 zpěvů (Sála, Labe, Dunaj, Léthe, Acherou). Léthé – slovanské nebe, Acheron = slovanské peklo

Vrcholná fáze

František Ladislav Čelakovský
-sběratel slovanské lidové tvorby (pohádky, básničky..)
-díla: -> Slovanské národní písně
-> Mudrosloví národa slovanského – přísloví, pořekadla
-> Ohlas písní ruských – inspirace ruskými bylinami (bylina = ruská oslavná píseň, která opěvuje hrdinské činy bohatýrů)
-> Ohlas písní českých – oslavuje český lid, oslava husitství

Nejznámější z Ohlasu písní českých je báseň Toman a lesní panna.